Honda CRF1000 L Africa Twin DCT - pokračování legendy (TEST)

Testy
17.07.2016

F T G

Honda CRF1000 L Africa Twin DCT - pokračování legendy (TEST)

Takzvaná „Africká královna“ se po dlouhé době naplněné očekáváním letos na jaře konečně vrátila zpět. Předcházela tomu masivní reklamní kampaň podporovaná nejrůznějšími zkazkami, fámami a mýty, až ji v březnu na veletrhu v Miláně Honda představila v plném lesku. A bylo na co se dívat. Legendární cestovní enduro, následovník dnes již kultovního stroje z osmdesátých let, se totiž opravdu podařilo.

Už jenom vzhledově je tahle motorka velice povedená. Štíhlá, elegantní, ale s pořádnou muskulaturou jasně slibuje, že vás nenechá nikde ve štychu. A to nejen na českých silnicích a dálnicích, ale věrna své přezdívce ani v náročném terénu třeba přímo v Africe. Parádní vzhled podtrhují i barvy. Můžete si ji totiž vybrat hned v několika provedeních, přičemž jsou podařené všechny. Ať už se jedná o bílý základ s červenou a modrou, anebo nebezpečnou červenou s ostrými pruhy. Jakmile ji uvidíte, prostě dostanete chuť si ji vyzkoušet někde v přírodě. Třeba v rámci pouštní rallye. Tam se ostatně její předchůdkyni při závodech Paříž–Dakar dařilo nejvíce.

Japonští inženýři si na této motorce dali opravdu záležet, a tak vyladily všechny detaily včetně větrného plexisklového štítu, který nastavili naprosto ideálně. Tím jezdci pomohli vypořádat se nejen s větrem, ale i s aerodynamickým hlukem, aniž by jakkoli trpěl. Štít se sice nedá nastavit, ale to by nemělo dle přesných konstruktérských výpočtů vůbec vadit. Ale pokud byste přeci jen chtěli ještě větší ochranu před větrem, Honda nabízí i zvýšené plexi.

Právě ve výbavě na přání si můžete zvolit třeba i trojici kufrů s celkovým objemem 105 litrů nebo padací rám či plnohodnotný hlavní stojan. Honda si trochu překvapivě nechá zaplatit i za věci, které by u cestovní motorky měly být samozřejmostí. Nemyslíme tím třeba vyhřívané rukojeti, ale především dvanáctivoltovou zásuvku.

Doplňková výbava se týká třeba i světel, v tomto případě jde ale skutečně o libovolné komponenty, které představují něco navíc. Přídavná mlhová světla – přirozeně v LED technologii – jsou sice prima, ale osvětlení Afriky je i bez nich skvělé. Všechny světla v LED, pochopitelně. Zajímavostí je, že podobně, jako tomu je u jiných motorek od Hondy – přední blinkry svítí trvale.

I ryze technickou výbavu má Afrika na odpovídající úrovni. Radiální čtyřpísty, které se zakusují do kotoučů na předním kole, vypadají masivně a je jasné, že opravdu něco vydrží. I díky tomu se jezdec může cítit daleko bezpečněji. A tento pocit ještě umocní systém ABS. Ráfky jsou vyrobeny z lehkých slitin a přední USD vidlice oplývá ladnou štíhlostí a probouzí chuť na sportovní jízdu terénu. Tahle mašina není pro nějaké nudné popojíždění na silnici, ale pro plnokrevné svezení v divočině.

Na palubní desce se nachází dvojice displejů ve tvaru písmene T. Jeden ukazuje aktuální údaje, jež potřebujete k jízdě, jako jsou otáčky motoru, palivoměr a samozřejmě rychlost. Ten druhý pak jezdce informuje, jakou má zařazenou rychlost, jak je na tom spotřeba, teplota chladicí kapaliny, stupně nastavení kontroly trakce, a třeba i teplota okolního vzduchu. Celkově je přístrojový panel povedený, ale možná až trochu přehlcený kontrolkami. V případě Hondy Africa Twin však jde o úplně jiné věci – a při jízdě na neustálou kontrolu palubní desky nemáte čas.

Twin v řadě

Srdcem nové hondy je fungl nový dvouválec o objemu 998 kubických centimetrů. Je chlazený vodou a chlubí se systémem Unicam - ovládání ventilů jednou vačkou s vahadly. Ten je známý zejména z motokrosových speciálů. I díky tomu dostali konstruktéři z motoru velice slušných 70 kW při 7500 ot/min. Potěší i největší točivý moment 98 Nm. Díky novému řadovému dvouválci má Honda nízké těžiště, které parádně pomůže snazší ovladatelnosti za všech okolností. S takovou oporou se pak motorka lépe ovládá v náklonu a to nejen na silnici.

K motoru zbývá ještě dodat, že si můžete vybrat, zda budete chtít šestistupňový manuál, nebo nově pojatý dvojspojkový automat DCT. V rámci automatu máte k dispozici dva hlavní režimy, Sport a Drive, přičemž sportovní mód lze ještě ve třech stupních upravovat. Pokud vás bude automatické řazení nudit, nechybí ani ruční volba rychlostí pomocí páček u levé rukojeti.

My jsme testovali variantu s novým automatem DCT, takž jsme měli možnost přímo v praxi ověřit jeho funkčnost. Inteligence převodovce DCT rozhodně nechybí. Automat pracuje se systémem kontroly otáček kol a pozicí plynu, a tak pozná, jestli se zrovna šplháte do kopce, anebo frčíte dolů. Někdy jsme však měli pocit, že standardní režim Drive motor zbytečně podtáčí, takže jsme většinou jezdili se sportovním módem. U automatu je příjemné, že se nemusíte vůbec soustředit na ovládání spojky, což jsme ocenili hlavně v náročném terénu. Na druhou stranu nám někdy chyběla jemná dávkovatelnost při rozjezdech a překvapí také poměrně vysoká hmotnost automatické převodovky. Myslíme si tedy, že je volba automatu pro velké enduro velice individuální záležitostí.

A jak jsou na tom jízdní vlastnosti? Narovinu říkáme, že se jedná asi o nejsilnější zbraň tohoto endura. Brzdy fungují perfektně a ani při divočejším brzdění nevadnou a skvěle se dávkují. Motor solidně zatahuje prakticky v jakýchkoliv otáčkách a podvozek je jedním slovem univerzální. Nezabíjí však zábavu ani na silnici ani v terénu, jak to většinou u univerzálních motocyklů bývá. Jezdec si užije pohodovou jízdu na silnici a prakticky jakékoliv řádění v terénu. Je jen málo cestovních speciálů, který se tímto může pochlubit.

Samozřejmě platí, že pokud budeme hodně chtít, rozdíly v jízdních vlastnostech najdeme. A je přirozené, že se Afrika cítí přece jenom lépe jinde než na hladké asfaltce. Jenže to bude platit jen do chvíle, kdy přijdou první kamínky nebo nerovnosti na asfaltu. Pak přijde čas na skutečné docenění tohoto stroje.

Za zmínku stojí kontrola trakce, která je u testované Hondy velice sofistikovaným systémem. Obdobně jako u převodovky, také v tomto případě lze volit ze třech stupňů nastavení kontroly trakce – od nejcitlivější až po sportovní nastavení. Honda má i tzv. mód G, který se aktivuje příslušným tlačítkem na přístrojové desce. Ten umožňuje zábavnou jízdu driftem (třeba na písčitém povrchu), avšak za neustálého dohledu elektroniky. Bravo!

Resumé

Honda svou motorku testovala v horkém saharském písku, kde obstála na výbornou. Stejnou známku si zaslouží i na ledu a sněhu a vlastně na jakémkoli povrchu. Už jen těchto pár slov asi nejlépe vypovídá o tom, jakých kvalit tohle enduro dosahuje. Pokud měl někdo pochybnosti, zda se velký návrat Africe podaří, může je klidně pustit z hlavy. Podařil se. A je skvělý.

Tým AUTOiNDEX.cz

Honda CRF1000L Africa Twin DCT

Typ motoru:

Čtyřdobý řadový dvouválec DOHC

Objem motoru (ccm):

998

Počet válců

2

Nejvyšší výkon (kW / ot/min):

70 / 7500

Nejvyšší toč. Moment (Nm / ot/min):

98 / 6000

Výška sedla:

850/870 mm

Sekundární převod:

řetěz

Kombinovaná spotřeba:

N/A

Objem nádrže (l):

18,8

Provozní hmotnost: (kg):

242

Převodovka:

6 rychlostní dvouspojková automatická DCT

Odpružení:

Přední převrácená teleskopická vidlice Showa 45mm . s nastavitelným předpětím

Kyvná vidlice Monoblock a tlumičem Pro-Link vzadu

Doporučená základní cena (kč):

Doporučená základní cena s DCT (kč):

329 900,-

374 900,-

Fotogalerie

Reklama:
  • Povinné ručení
    Využijte také možnosti sjednat si výrazně levnější povinné ručení přes internet.
  • https://www.alcar.cz/ -
  • http://www.kvalitnidily.cz/ -
  • http://www.janovapec.cz/ -
  • http://racinglife.cz/ -
  • https://www.jacisnik.cz/ -