• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Honda CR-V prošla nedávno drobným faceliftem, který přinesl novou grafiku zadních světel a upravenou přední masku včetně nárazníku. Právě maska přišla o tři vodorovné lamely se svislým žebrováním a nově se chlubí originálním řešení s množstvím chromu. Pochvalu si zaslouží výrazné diody pro denní svícení a novinkou je i fešný nárazník (zejména jeho spodní část) s obdélníkovými světly do mlhy (dříve byly kulaté).

Vzadu se kromě upravených svítilen nově objevila také chromová lišta, která vede napříč celým víkem zavazadelníku. Při pohledu na zadní část auta nám trochu vadí snad jen jednoduchá koncovka výfuku, jenž narušuje estetický dojem.

Uvnitř se toho rovněž moc nezměnilo, hlavní novinkou je zejména nový multimediální systém s Androidem. Software pracuje rychle a bez sebemenších problémů. Výtku zaslouží snad jen tlačítka a to kvůli svým malým rozměrům. Ovladatelnost tedy vyžaduje chvíli zvyku.

Přestože plasty na přístrojové desce působí poněkud laciným dojmem, opak je pravdou. Pochválit totiž musíme kvalitu materiálů a v neposlední řadě také jejich vynikající slícování. Při jízdě nikde nic nevrže a přístrojová deska působí velmi bytelným dojmem.

Na poměry SUV jsou přední sedadla u testované hondy ukotvena poměrně nízko. Díky širokým možnostem nastavení si však poměrně rychle posádka najde optimální pozici. Ocenili bychom snad jen o něco delší sedáky jinak příjemných celokožených sedadel. Líbil se nám široký úhel otevírání zadních dveří, stejně jako dobrý výhled z vozu. Jednoduchému přístrojovému štítu dominuje centrálně umístěný rychloměr s palubním počítačem v jeho středu. Dobře dostupá je řadicí páka umístěná ve spodní části středové konzole.

Honda CR-V boduje také v praktičnosti. Manipulace se zadními sedadly je totiž naprosto jednoduchá, pouhým zatažením za poutko se překlopí sedák a za něj se zasune opěradlo se sklopenou hlavovou opěrkou. Pro tento manévr lze také použít dvojici páček přímo v zavazadelníku. Bravo!

Dvě turba pro 1.6 i-DTEC

Hlavní změny upraveného modelu se však udály pod kapotou. Nabídka naftových motorů byla modifikována na dvě varianty čtyřválce 1.6 i-DTEC (88 kW a 118 kW). My jsme redakčnímu testu podrobili ten silnější s nejvyšším výkonem 118 kW při 4000 ot/min. Největší hodnota točivého momentu 350 N.m pak vrcholí při 2000 ot/min. Tento motor dostal o jedno turbo navíc a dokonce disponuje vyšším výkonem, než původní 2.2 i-DTEC, který již nevyhovuje přísným emisním regulacím.

Asi málokdo by ještě nedávno tipoval, že v relativně velkém SUV bude nejsilnější motorizací maloobjemová jednotka 1.6 i-DTEC. Doba se však mění a nutno podotknout, že motor s objemem menším než dva litry není ani v tomto SUV rozhodně žádnou ostudou. Je tomu právě naopak. Dvakrát přeplňovaná jednotka je velice příjemným společníkem, disponuje solidní dynamikou a posádku doslova hýčká svým kultivovaným chodem.

Dvojice turbodmychadel má různou velikost a pracují s odděleným ventilem. V nízkých otáčkách využívá celohliníkový čtyřválec vysokotlakého turbodmychadla s proměnnou geometrií lopatek a ve středních a vyšších otáčkách se zapojuje nízkotlaké turbodmychadlo s regulací obtokovou klapkou.

Motor potěší i velmi nízkou spotřebou pohonných hmot. Deklarovaná spotřeba u varianty s pohonem všech kol činí totiž 5,1 l/100 km, což je o 0,7 l na 100 km méně, než tomu bylo u motoru 2.2 i-DTEC 4x4. My jsme s hondou v praxi jezdili v kombinovaném režimu za 5,4 l/100 kilometrů, což považujeme za velmi slušný výsledek.

Hondu CR-V se silnějším naftovým čtyřválcem 1.6 i-DTEC lze pořídit i s novým devítistupňovým automatem od ZF. Testovaná honda však byla vybavena standardním šestistupňovým manuálem, se kterým se velmi hladce řadí a nabízí solidní odstupňování. Pochvalu jednak zaslouží umístění řadicí páky co nejblíže volantu a také krátké a přesné dráhy řazení.

Skvělá ovladatelnost

Mimo řadicí páky, padne skvěle do ruky i volant. Řízení je navíc na poměry vozu kategorie SUV mimořádně přesné. Ocenili jsme také brzdy, jejichž účinek je dostatečný a nevadne ani při opakovaném razantním brzdění.

Díky lehčímu motoru nad přední nápravou si mohla Honda dovolit o něco měkčí charakteristiku tlumičů. Honda CR-V 1.6 i-DTEC tak skvěle žehlí různé nerovnosti našich silnic a vůz tak prakticky nic nevyvede z klidu. Náklony karosérie jsou sice větší, ale auto se dobře drží zvolené stopy a to i při razantním zacházení. Nedotáčivost navíc přichází až při opravdu agresivní jízdě.

Přestože se Honda CR-V 1.6 i-DTEC nejlépe cítí na silnici, díky vyšší světlosti podvozku a pohonu všech kol se nezalekne ani lehkého terénu. Hravě zvládá rozblácené polní cesty a jediným limitem bude snad jen zvolené obutí. Pochvalu si ale zaslouží ukrytý práh pod boční dveře, o který se posádka při vystupování neušpiní.

Resumé

Posílený čtyřválec 1.6 i-DTEC s dvojitým přeplňováním Hondě CR-V vyloženě sluší a můžeme s klidem konstatovat, že je plnohodnotnou náhradou původního naftového motoru 2.2 i-DTEC. CR-V potěší nejen bohatým vnitřním prostorem a variabilitou, ale také agilním podvozkem a velmi dobrou průchodností středně těžkým terénem.

Tým AUTOiNDEX.cz