• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

To všechno platí i pro VFR 800 modelového roku 2014. Začíná to už na vzhledu – její design je přehledný, okouzlující a jednoduché linie působí značně vyspěle a sebejistě; nejde o motorku pro puberťáky, která by uchvacovala extravagancí a probouzela chuť se předvádět. Ač vypadá nabušeně, nepůsobí hřmotně – zkrátka jen nesmírně silně. A nic nedodá větší pocit sebevědomí než právě tohle. Je pravda, že si můžete vybrat černé i bílé provedení – ale proboha proč, když právě červená je tou pravou korporátní barvou?

Opět na špičce segmentu

Jednou z jejích hlavních předností je snadná ovladatelnost a univerzálnost. Úplně klidně se za řídítka může posadit naprostý začátečník a nebude mít s jízdou problém. Převodovka se ovládá úplně sama a hlavně poslouchá: jak zařadíte, tak i vystřelíte. Mašina navíc dobře drží na silnici a je fuk, jak moc klopíte zatáčky, zkrátka drží a žádný pocit, že každou chvíli se musí něco stát, jednoduše nehrozí. Přinejhorším si jen trochu obrousíte stupačky.

A pokud byste se nakonec přece jen báli, jsou tu brzdy – a ty fungují. Systém Dual CBS sice se spoustou hadiček vypadá komplikovaně, ale dělá to hlavní – brzdí. Když použijete přední brzdu, sekundární pumpa zachytí reakci levého předního kotouče a přibrzdí zadek, takže motorka si jemně sedne a odlehčí přední vidlici, která se tolik neponoří. Se zadní brzdou si tolik neužijete, na žádné smykování nastavená není, ale funguje taky spolehlivě. A ABS bez výhrad.

Přístrojová deska je elegantní, decentně podsvícená, a dokonce na displeji můžete sledovat šedé číslice na černém podkladu. Je to oproti starším modelům nenápadná změna, ale propůjčuje specifický dojem, že řídíte něco opravdu zvláštního. Ke všemu je přehledná, srozumitelná a snadno ovladatelná, což ocení nejenom začátečník.

Výborná věc jsou i zdvojené světlomety a koncová světla. Svítí dobře, a pokud by odešla žárovka, není třeba se stresovat, protože máte k dispozici ještě jedno světlo a náhradní můžete vzít třeba z dálkového – které je totiž taky zdvojené. To platí i o koncových světlech a je to opravdu vychytávka, která se vyplatí.

Ale abychom jenom nechválili – i VFR 800 má své slabiny. Třeba chladiče umístěné po stranách vypadají dobře a zapadají do celkového designu, ale málo platné, je to na úkor jejich výkonu. Ani ventilátor není stoprocentní, když nasává chladný vzduch a žene jej směrem k motoru, čímž ale snižuje účinnost chlazení za jízdy, protože ventilátor tlačí vzduch proti tomu proudícímu. A tak se při pomalejší jízdě pořádně zahřejete, protože ventilátor se spíná, jakmile teplota chladicí kapaliny dosáhne 103 stupňů – a jakmile klesne na 94, vypne se a zase to celé musíte absolvovat nanovo, dokud se pořádně nerozjedete.

Na klikatých cestách

„Osmistovka“ nemá ani takovou technologickou vychytávku, kterou Honda zakomponovala až do VFR 1200. Je to jenom drobnost, ale potěšila by – chybí totiž ukazatel zařazené rychlosti. Jasně, dělat nový odlitek převodovky bylo asi zbytečné, ale je škoda, že na přístrojové desce není ani sebemenší elektronická krabička.

Podvozek je velmi slušný, i když možná zbytečně nízko. Ve chvíli, kdy na motorce pojedete dva, může si tak zvláštně zapružit a trošku drhnout asfalt; a pokud s sebou budete mít třeba nějaká objemnější zavazadla, budete na hraně. Ale tento problém se dá vyřešit výměnou pružin za tvrdší.

Některé drobnosti jsou pak vyloženě na potěchu z jízdy. V první řadě to jsou vyhřívané rukojeti, které sice nejsou zrovna levné, ale je to radost, již v zimě rozhodně oceníte. Hřejí rovnoměrně, mají pět úrovní vytápění a po vypnutí motoru se automaticky vypnou taky. Nebo si můžete nastavit výšku sedadla spolujezdce. Je to maličkost a Honda není jediná, kdo podobnou legraci nabízí, ale udělá to radost.

Na dlouhé cestě jsme rovněž ocenili i dvojici bočních kufrů. Jsou praktické, snadno se demontují a skvěle korespondují s barevným provedením motocyklu.

Spotřeba této motorky se pohybuje pod šesti litry na sto kilometrů, což je snesitelný údaj. Navíc se hodí i nádrž o objemu 21 litrů, takže se na jedno natankování dostanete opravdu daleko. Na okruhu sice bude spotřeba maličko vyšší, ale to se dá předpokládat, na běžných silnicích se v pohodě udržíte na 5,7 litrů, jak avizuje výrobce.

Resumé

Co dodat závěrem? Třeba to, že se Honda opět vytáhla. Dospěla, je starší, sofistikovaná, ale stále vzrušující a progresivní. VFR 800 se hodí jak na cestu městem do práce, tak na výlety kamkoli mimo město. A s určitým omezením se s ní parádně projedete i na okruhu.

Tým AUTOiNDEX.cz