• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Hyundai Veloster je od pohledu fešák a dvojnásob to platí o testovaném provedení. Jeho matný šedý lak totiž působí opravdu exkluzivně a budí náležitou pozornost. K tomu přidejme různá atypická řešení, jako například dvojici bočních dveří na pravé straně auta a pouze jedny boční dveře vlevo.

Celkově je Veloster vzorem elegantní kombinace dynamiky a praktičnosti. Na druhou stranu však od něj nelze očekávat nějaké extrémní výkony a to ani v jedné z uvedených disciplín. Čtyřdveřový hatchback nemá příliš mnoho konkurentů, což je jeho nesporná výhoda. Je však nutné počítat s tím, že se nejedná o sportovní auto.

V interiéru potěší jedinečný design stejně jako dobře ergonomicky zpracovaný volant. Ten by mohl mít snad jen menší průměr. Výhradu máme proti nepříliš kvalitním plastům, chybí také dvouzónová klimatizace či dešťový senzor. Nevýhodou je i nemožnost ztlumení multimediálního displeje, který lze v noci pouze úplně vypnout. Velkou pochvalu zaslouží sedadla. Jsou efektní a dostatečně rozměrná, přesto dokážou slušně podepřít tělo posádky. Další výhodou velosteru je prostorný interiér s dostatkem místa ve všech směrech.

Jak jsme již zmiňovali na začátku, vzhled tohoto vozu je nepřehlédnutelný. Charakteristickými rysy jsou velká kola, nástavce prahů, falešné průduchy na kapotě nebo rozměrná přední maska chladiče. Jedinečná je také dvojitá koncovka výfuků uprostřed zádě. V kombinaci s matným lakem vypadá vůz jako celek opravdu znamenitě a to i přesto, že se jedná spíše o tuningovou módu.

Turbo GDI

Malé přímovstřikové turbomotory se ve vozech objevují čím dál častěji a ani Hyundai není výjimkou. Zatímco ostatní konkurenční šestnáctistovky nabízejí výkon kolem 150 kilowatů, Hyundai naladil motor na 137 kW, ovšem s velmi dobrým průběhem točivého momentu. Největší točivý moment 265 N.m vrcholí v rozmezí 1500-4500 ot/min, což naší domněnku jen potvrzuje.

Přeplňovaný čtyřválec se rozbíhá plynule, jakoby vlastně ani turbodmychadlo neměl. V nižších otáčkách běží kultivovaně a nečekaně úsporně. S vozem není problém jezdit kolem 7 l/100 km, čemuž také napomáhá delší zpřevodování. Vždyť při dálničním limitu 130 km/h točí motor pouze 3000 ot/min. Atraktivní kulisou je příjemný zvuk linoucí se ze zmiňované dvojice koncovek výfuku.

Ve vysokých otáčkách bychom si ale uměli představit větší zátah, než jaký vůz nabízí. Ne, že by byl motor v tomto režimu umírněný, prostě jen nedokáže dosyta uspokojit opravdového milovníka sportovní jízdy, protože mu chybí výrazná výkonová špička. A to je škoda. Větší turbo by však mohlo situaci rychle obrátit.

Hyundai Veloster se ale nesnaží být tím hothatchem, jaké všichni známe. Má být elegantnější, praktičtější, originálnější a hlavně i použitelnější, což se mu bezesporu daří.

Za volantem

Podvozek velosteru byl naladěn zejména na kvalitní povrch, na kterém funguje znamenitě. Jakmile však vyjedete na nerovnosti, stabilita se rázem zhorší a auto nepříjemně odskakuje. Svůj podíl na tom mají také osmnáctipalcová kola. Větší vinu ale přisuzujeme zadní nápravě s torzní příčkou a vlečnými rameny.

A jak je na tom veloster se řízením? Oproti standardní verzi je o poznání lepší, vůz rychle reaguje na sebemenší pohyb volantem. Potěší i tužší posilovač, který dokáže lépe vtáhnout do děje. Kdovíjakou komunikativnost ale nelze očekávat, což znesnadňuje určení hranice smyku. Pochvalu si zaslouží brzdy s velmi dobrým účinkem, které netrápí brzké vadnutí. Navíc se dobře dávkují. Bravo!

Resumé

Ten kdo chce silnější hatchback s výrazně sportovním exteriérem a praktickými vlastnostmi je u Hyundaie na správné adrese. Výrobce si zaslouží uznání za to, že dokázal identifikovat další mezeru na trhu a představil jedinečný – čtyřdveřový hatchback, který doslova hýří stylem. Škoda jen, že nasadil poměrně sebevědomou cenu, kterou ale dokáže ospravedlnit bohatá výbava testovaného vozu.

Tým AUTOiNDEX.cz