• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Hyundai v poslední době razí cestu tzv. fluidního designu, který je charakteristický svými splývavými křivkami a nevtíravou elegancí. V poslední době můžeme tento trend vidět prakticky u každé novinky automobilky Hyundai, sedanu i40 nevyjímaje.

Důraz na image podpoří prodej

Sedan pochopitelně navazuje na ztvárnění povedeného kombi, z principu této karosérie však přeci jen působí o něco reprezentativněji. Se svojí délkou karosérie 4740 mm se i40 řadí k průměru v rámci střední třídy, což ale dobře maskuje poměrně majestátným vzhledem.

Daní za klínovitý a tedy i dynamicky střižený profil karosérie je relativně špatný výhled z vozu a to zejména při couvání. Tento handicap však skvěle supluje parkovací kamera, která je součástí příplatkové navigace (+ 35 tisíc).

Zadní světla byla poměrně výrazně protažena do boků karosérie obdobně jako u provedení kombi. Velice agilně působí převis horní hrany víka zavazadelníku, který skvěle koresponduje s výrazným bočním prolisem začínajícím u předního blatníku a táhnoucím se kolem klik dveří až po zadní sdružené svítilny. Ten je navíc ještě výraznější v případě světlejšího barevného odstínu karosérie testovaného sedanu.

Všimli jsme si ještě dalšího, pro nás velmi překvapivého, rozdílu mezi těmito dvěma karosériemi. Přestože jsme testovali variantu se stejným motorem, jako v případě modelu kombi (1.7 CRDi), sedan byl vybaven dvojicí ozdobných koncovek výfuků, které byly viditelné na první pohled. Naopak kombi mělo výfuky elegantně schované a navíc skloněné směrem k vozovce. Přitom se nejedná o žádnou nadstandardní výbavu. I tento detail jasně potvrzuje, jaký důraz byl kladen na image testovaného sedanu.

Moderní interiér

Za volantem i40 už to poměrně dobře známe. Atraktivní modré podsvícení se v kombinaci s automatickými světlomety umí rychle přizpůsobit aktuálním světleným podmínkám, takže posádku při jízdě v noci neobtěžuje. Displej navigačního systému lze navíc dotekem jednoho tlačítka úplně vypnout.

Když jsme u těch tlačítek, právě v tomto modelu jich je poměrně dost. Všechny jsou však dobře ovladatelná a na jejich rozmístění si lze velmi rychle zvyknout. Testovaný model byl skvěle vybaven, nechyběla zmiňovaná navigace s parkovací kamerou, kožené čalounění, vyhřívaná a odvětrávaná sedadla s elektrickým nastavením, xenonové světlomety s denním svícením pomocí efektního pásu z LED diod, vyhřívaný volant, parkovací asistent nebo pomocník při rozjezdu do kopce. Líbila se nám také elektricky ovladatelná clona zadního skla proti oslnění.

Nadstandardní paket Premium (pouze v kombinaci výbavou Experience) zahrnoval mimo jiné i asistent pro udržování jízdního pruhu. Ten řidiče nejen upozorní na nechtěné opuštění jízdního pruhu bez blinkru, ale dokonce dokáže i aktivně zasahovat do řízení k udržení požadovaného pruhu. Elektronika samozřejmě pozná, pokud volant řidič nedrží, takže po pár vteřinách přestane pracovat jako autopilot. U korejského Hyundaie se jedná o překvapivé vymoženosti, na které jsme ještě nedávno nebyli zvyklí, nemyslíte?

Podélným a příčným prostorem se interiér řadí k lepšímu průměru v rámci střední třídy. I vzadu je překvapivě hodně místa pro nohy cestujících, takže posádka sedanu nemusí platit sníženým komfortem. Bohužel jen z pohledu podélného prostoru.

Méně místa na zadních sedadlech jsme totiž zaznamenali v oblasti hlavy. Je to logické neboť svažující se střecha sedanu ubírá v tomto ohledu asi 10 cm oproti kombíku. Ale ani vepředu není prostoru v oblasti hlavy nazbyt, což však platilo i pro i40 kombi. Může za to nejen tvar karosérie, ale také fakt, že řidič sedí poměrně vysoko nad podlahou. Vyšší posez však automaticky neznamená lepší výhled, ale o tom už mluvili.

Objem zavazadlového prostoru činí 525 litrů. Dobrou zprávou pro příznivce Hyundaie je, že konkurenční sedany povětšinou nabízí o několik desítek litrů méně. Přestože je vstupní otvor kufru jeden z největších, uvnitř se zavazadelník postupně zužuje až k podprůměrné hodnotě.

Automat koresponduje s charakterem 1.7 CRDi

Testovaný model byl vybaven obdobným motorem, jako nedávnou zkoušené kombi. Jednalo se tedy o naftový 1.7 CRDi s nejvyšším výkonem 100 kW. Motor jsme detailně popisovali v avizovaném redakčním testu modelu i40 kombi, takže jen pro shrnutí.

Motor má příjemnou akustiku a velice kultivovaný běh. Ve vyšších otáčkách sice jeho výkon poměrně strmě klesá, i tak se ale může měřit s podobně výkonnými naftovými dvoulitry od konkurence. Silnou stránkou je spotřeba pohonných hmot, která se ve městě pohybuje lehce nad sedmi litry v případě modelu vybaveným šestistupňovou automatickou převodovkou.

Právě samočinná převodovka si u nás v i40 odbyla premiéru. Automat reaguje poměrně rychle na pohyby plynovým pedálem a prodlevy při řazení nejsou nikterak dlouhé. Pochopitelně tuto převodovou skříň nelze srovnávat s dvouspojkovými převodovkami.

Příjemnou vlastností pro náš pocit a bezesporu také pro samotný motor byl fakt, že převodovka motor nepodtáčí. Automatu nechybí ani manuální mód, řadit lze buď pádly pod volantem nebo vlastním voličem převodovky pohybem vpřed či vzad. Pádla však působí poněkud plastovým dojmem, který zrovna příliš nekoresponduje s poměrně noblesním interiérem.

Zajímavostí byl sportovní mód, který se aktivuje tlačítkem na středovém panelu. Převodovka pak pouští motor do vyšších otáček, což ale u maloobjemového dieselu nemusí být zrovna efektivní. Navíc vytáčení motoru dosáhnete i razantnějším sešlápnutím akcelerátoru ve standardním módu, takže přínos režimu sport je diskutabilní.

Ještě ke spotřebě motoru. Při umírněné jízdě devadesátkou klesá spotřeba k pětilitrové hranici, dálniční limit 130 km/h pak udržuje odběr z nádrže pod 7 litry na 100 kilometrů.

Resumé

Sedan i40 jednoznačně působí exkluzivnějším dojmem, než kombi, daní je pochopitelně omezený zavazadlový prostor. Právě za zavazadelník se však Hyundai i40 v porovnání s konkurencí stydět vůbec nemusí. Ba právě naopak.

Podvozek nám subjektivně přišel o něco tužší než v případě modelu kombi, rozhodně ale nečekejte příliš dynamický jízdní projev. S pohodovou jízdou dobře koresponduje také vznětový čtyřválec 1.7 CRDi, který je ve spojení s dobře řadícím automatem asi tou nejlepší kombinací pro takto pojatý vůz. Od řízení nelze očekávat kdovíjakou zpětnou vazbu, potěší však svým strmým převodem.

Cenou se Hyundai v poslední době nepodbízí a nemá ani důvod. Stále je však tento špičkově vybavený automobil střední třídy k mání za poměrně příznivou cenu.

Tým AUTOiNDEX.cz