• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Pátá generace legendární Toyoty Supra si propůjčila techniku od BMW a na rozdíl od sesterského modelu Z4 dostala ještě sportovnější charakter. A přestože modulární platforma rovněž pochází z dílny prestižního německého výrobce, inženýři automobilky Toyota vyladili podvozek avizované novinky téměř k dokonalosti.

Zase limitka

I když model s dvoulitrovým motorem dostanete pouze v základní výbavě Dynamic, my jsme k redakčnímu testu dostali kupé v limitované edici Fuji Speedway. Design vozu se chlubil červeně lakovanými kryty zpětných zrcátek, devatenáctipalcovými koly a dalšími vychytávkami. Za zmínku například stojí červené dekory v interiéru nebo sportovní paket. Ten nabízí adaptivní podvozek, aktivní diferenciál, větší brzdy včetně červeně lakovaných brzdových třmenů a v neposlední řadě také sportovní pedály.

Zajímavostí je, že se v limitované edici přivezlo do Evropy pouze 200 kusů a přestože už ji novou nekoupíte, až na zmiňované designové úpravy zcela odpovídá sériovému provedení. Obecně u Toyoty Supra obdivujeme karosérii s dlouhou přídí, kterou doplňuje krátká záď s futuristickými tvary. Na první pohled je zřejmé, že design automobilu vznikal v Japonsku. Tvarování předních světlometů odkazuje na pověstný model Supra A80 a přináší vozu originální vzhled. Samozřejmostí je LED Matrix technologie s perfektní účinností.

Vzadu zaujme nejen dvojice obrovských výfukových koncovek a černý difuzor, ale především spoiler ve formě jedinečně tvarovaného víka zavazadelníku typu tzv. ducktail. Za pozornost stojí i detaily jako například diodová zadní mlhovka inspirovaná vozy F1 nebo střecha s aerodynamickým prolisem. Škoda jen těch několika falešných přívodů vzduchu na karosérii, které jsou zaslepené. Třeba budou někdy využity u některé ostřejší varianty.  

Interiér je na rozdíl od exteriéru relativně konzervativní a příliš charakteru zde nenajdete. Dvoumístná karosérie nadbytek prostoru pochopitelně nenabízí, avšak místo pro řidiče poskytuje skvělou pozici za volantem. Sedí se příjemně nízko s nataženýma nohama a do ruky perfektně padnoucím volantem. Toyota využívá vlastní palubní desku, ale řadu ovládacích prvků sdílí s mnichovskou automobilkou. Za zmínku také stojí digitální přístrojový štít s centrálním otáčkoměrem s původem z BMW, ale vlastní grafikou od Toyoty.

Multimediální systém Toyota Touch vychází ze staršího iDrive od BMW. Oproti továrním infotainmentům Toyoty však nabízí o poznání lepší grafiku. Navíc je přehledný a chlubí se intuitivním ovládáním. Dalšími prvky původem z BMW jsou například pedály nebo ovladače na volantu i pod volantem a v neposlední řadě také panel klimatizace.

Sedadla s integrovanými hlavovými opěrky mají skvělé boční vedení s možností regulace. Navíc příliš neunaví ani při delším cestování, protože mají relativně měkké polstrování. Snad jen při nastupování musíte být opatrní, aby se vaše hlava nedostala do kontaktu se sníženou boční hranou střechy. Právě tato hrana částečně brání bočnímu výhledu z vozu. Další výtka pak směřuje k omezenému prostoru v oblasti hlavy v interiéru. Za řidičem a spolujezdcem nejsou žádná nouzová sedadla. Avizovaný prostor zdobí jen dvojice reproduktorů a hasicí přístroj, který ve sportovním voze dává jednoznačně smysl.

Zavazadelník má slušný objem 290 litrů. Zajímavostí je, že se do něj můžete dostat přímo z kabiny. Výtku si zaslouží za menší vstupní otvor a také absenci tlačítka pro otevírání. Pro přístup tak musíte použít klíč nebo tlačítko v interiéru. Díky propojení zavazadelníku s kabinou v něm můžete převést i delší předměty. Mezi zadními tlumiči je však napevno instalovaná výztuha, což samozřejmě částečně limituje jeho využitelnost.

Čtyřválcový dvoulitr

Pod kapotou testovaného vozu se nacházela základní pohonná jednotka. Tu reprezentuje turbodmychadlem přeplňovaný čtyřválec o zdvihovém objemu 1998 cm³. Jeho nejvyšší výkon 190 kW je k dispozici v rozmezí 5000 – 6500 ot/min. Největší točivý moment 400 Nm pak vrcholí od 1550 do 4500 ot/min. Těchto parametrů pohonná jednotka dosahuje díky dvoukomorovému turbodmychadlu, přímému vstřikování a proměnnému časování Double-Vanos. Nechybí ani systém proměnného zdvihu sacích ventilů Valvetronic. .

Oproti šestiválcovému motoru pochopitelně dvoulitr neposkytuje takovou dynamiku a při akceleraci si rovněž všímáme delší prodlevy turbodmychadla. Výkonu je i pro sportovnější jízdu ale stále dostatek a auto hravě zvládá opravdu rychlý průlet zatáčkami. Přimět auto k driftu dá však u dvoulitrové Supry daleko více práce, než u varianty s třílitrovým šestiválcem. Příznivcům této disciplíny nebo okruhového ježdění tedy doporučujeme silnější motor. Ostatní zákazníky testovaná specifikace rozhodně nezklame, zejména pokud preferují jízdu čistou stopou.

Zvuk vytočeného čtyřválce Toyoty není tolik jadrný a autu chybí brutální nástup výkonnější pohonné jednotky. Těchto dojmů ovšem nabydete až při přímém srovnání se šestiválcovou variantou. Jinak vám bude pro většinu našich okresek základní motorizace bohatě stačit.

Výkon se na zadní kola přenáší výhradně přes osmirychlostní automatickou převodovku ZF. Ta zaslouží pochvalu za skvělé reakce a rychlost řazení. V manuální módu navíc převodovka poslouchá výhradně pokyny řidiče a nestane se tak, že by ve vysokých otáčkách sama přeřadila nebo v těch nízkých naopak podřadila. A jak je na tom Supra 2.0 se spotřebou pohonných hmot?

Apetit motoru samozřejmě není nejdůležitějším parametrem sportovního vozu. I tak nás však tyto hodnoty zajímaly. V kombinovaném režimu jsme jezdili kolem osmilitrové hranice. Při běžném cestování mimo dálnice ukazoval palubní počítač klidně i 6 l/100 km. A to jsou skvělé hodnoty. Při jízdě rychlostí 130 km/h pak čtyřválec točí 2000 ot/min a spotřebuje kolem 7,0 l na sto kilometrů.

Rychlejší podvozek než motor

Podvozek Toyoty Supra byl naladěn především pro zástavbu šestiválce a tak není divu, že vybízí k hledání limitů. Rozhodně ale nečekejte nekomfortní naladění. Auto je relativně poddajné a do určité míry stále dokáže filtrovat nerovnosti. Občasnému odskakováním kol na nerovnostech se ale v našich podmínkách nevyhnete. Devatenáctipalcová kola testovaného vozu v kombinaci se sportovně laděným podvozkem samozřejmě nabízí skvělou stabilitu. Jak jsme již zmiňovali, vyvést podvozek z míry s testovaným dvoulitrem vyžaduje relativně hodně úsilí.

Dobrou zprávou však je, že je podvozek naladěn pro každodenní ježdění, s čímž perfektně koresponduje i dvoulitrový čtyřválec. Stále si ale samozřejmě zachovává hlavní atributy v podobě nízkého těžiště nebo ideálního rozložení hmotnosti mezi přední a zadní nápravou v poměru 50:50. V kombinaci se zadním pohonem je tak toyota skvěle řiditelná nejen volantem, ale i samotným plynovým pedálem. Díky slabšímu motoru však řidiči nemusí tak často řešit přetáčivost jako u varianty se šestiválcem. Líbilo se nám přesné řízení s poměrně strmým převodem. Úroveň komunikace řízení by však mohla být lepší. Palec nahoru dáváme i extrémně tuhé karosérii.

Toyota Supra má pouze dva jízdní režimy. Pro běžnou jízdu Normal a dále ostrý mód Sport. Adaptivní podvozek AVS ve sportovním režimu eliminuje náklony karosérie a naopak v běžném módu je příjemnější pro každodenní použití. Sportovní režim rovněž umožňuje individuální nastavení.  Špičkové čtyřpístkové brzdy Brembo jsou účinné a nevadnou ani při opakovaném razantním brzdění.

Součástí námi testované limitované edice Fuji Speedway byly i právě zmiňované prvky výbavy, jako je například adaptivní podvozek, sportovní diferenciál nebo větší brzdy. Pro zájemce o standardní provedení Supra 2.0 Twin Scroll Turbo ve výbavě Dynamic, tak doporučujeme zaškrtnout paket Sport (+80 tisíc Kč) na seznamu příplatkové výbavy. Tyto prvky jsou totiž jeho součástí a posunou sportovní schopnosti vozu o pořádný kus dopředu.   

Resumé

Toyota Supra 2.0 Twin Scroll Turbo je relativně dostupné sportovní auto s výrazným designem a skvěle naladěným podvozkem. Menší motor rozhodně není slabý ani pomalý. Jen mu zkrátka něco ve srovnání se šestiválcem chybí. Za základní pořizovací cenu 1.250.000 Kč dostane zákazník univerzální vůz, který je skvěle využitelný pro každodenní ježdění a zároveň je bezpečnou vstupenkou pro méně zkušené zájemce o sportovní zadokolku.

Tým AUTOiNDEX.cz

Přihlásit se Registrace