• Články
• Testy
• Novinky
• Videa
• Autoinzerce
• Prodejci
• Katalog aut

Současný model je již pátou generací takřka legendárního sportovního vozu. Auto si propůjčilo techniku od BMW, což byl za dané situace asi nejlepší tah. A přestože modulární platforma rovněž pochází z dílny prestižního německého výrobce, inženýři automobilky Toyota vyladili podvozek avizované novinky téměř k dokonalosti.

Osobitý vzhled

Kupé s dlouhou přídí doplňuje krátká záď s futuristickými tvary. Na první pohled je zřejmé, že design automobilu vznikal v Japonsku. Tvarování předních světlometů odkazuje na pověstný model Supra A80 a přináší vozu originální vzhled. Navíc jim nechybí ani LED Matrix technologie s perfektní účinností.

Dominantou zadní části je nejen dvojice obrovských výfukových koncovek a černý difuzor, ale především spoiler ve formě jedinečně tvarovaného víka zavazadelníku typu tzv. ducktail. Za pozornost stojí i detaily typu diodová zadní mlhovka inspirovaná vozy F1 nebo například střecha vozu s aerodynamickým prolisem. Škoda jen těch několika falešných přívodů vzduchu na karosérii, které jsou zaslepené. Toyota však tvrdí, že je využije u některé z chystaných ostřejších variant!

Sportovní charakter vozu je ale patrný již na první pohled. Líbila se nám zejména relativně dlouhá kapota v kombinaci se subtilním prosklením malé kabiny. Nutno také dodat, že testovaná varianta v šedo-matném laku, přitahovala pozornost ještě mnohem více. Jedná se totiž o limitovanou edici A90, jejíž cena nebyla u nás ani stanovena, protože se jedná o jediný vůz v ČR. Není se co divit, vždyť těchto automobilů bylo celosvětově vyrobeno pouze devadesát. Auto poznáte především podle špičkových kovaných kol. Uvnitř se pak chlubí dvoubarevným interiérem.

Přestože zvenku Toyota Supra doslova září, uvnitř příliš charakteru nenajdete. Dvoumístná karosérie nadbytek prostoru pochopitelně nenabízí, avšak interiér poskytuje skvělou pozici za volantem. Sedí se příjemně nízko s nataženými nohami a do ruky perfektně padnoucím volantem. Toyota využívá vlastní palubní desku, ale řadu ovládacích prvků sdílí s mnichovskou automobilkou. Za zmínku také stojí digitální přístrojový štít s centrálním otáčkoměrem s původem z BMW, ale vlastní grafikou od Toyoty.

Starší verze multimediálního systému iDrive od BMW se v modelu Supra jmenuje Toyota Touch a oproti většině infotainmentů Toyoty nabízí nesrovnatelně lepší grafiku. Navíc je přehledný a chlubí se intuitivním ovládáním. Dalšími prvky původem z BMW jsou například pedály nebo ovladače na volantu i pod volantem a v neposlední řadě také panel klimatizace. Pochvalu zaslouží i přítomnost čitelného head-up displeje.

Sedadla s integrovanými hlavovými opěrky mají skvělé boční vedení s možností regulace. Navíc příliš neunaví ani při delším cestování, protože jsou relativně měkké. Snad jen při nastupování musíte být opatrní, aby se vaše hlava nedostala do kontaktu se sníženou boční hranou střechy. Právě tato hrana částečně brání bočnímu výhledu z vozu. Další výtka pak směřuje k omezenému prostoru v oblasti hlavy v interiéru. Za řidičem a spolujezdcem nejsou žádná nouzová sedadla. Avizovaný prostor zdobí jen dvojice reproduktorů audiosystému JBL a hasicí přístroj, který ve sportovním voze dává jednoznačně smysl.

Zavazadelník se chlubí slušným objemem 290 litrů. Zajímavostí je, že do něj můžete dostat přímo z kabiny. Výtku si zaslouží za menší vstupní otvor a také absenci tlačítka pro otevírání. Pro otevření tak musíte použít klíč nebo tlačítko v interiéru. Uvnitř vozu nám obecně chybělo více místa pro odložení drobných předmětů.

Skvělý třílitr V6

Řadový šestiválec od BMW je skvělá volba pro sportovní vůz. Motor o objemu 2998 cm³ s přímým vstřikováním paliva disponuje nejvyšším výkonem 250 kW v rozmezí 5000 – 6000 ot/min. Největší točivý moment 500 Nm pak vrcholí od 1600 do 4500 ot/min. Těchto parametrů pohonná jednotka dosahuje díky přeplňování turbodmychadlem typu twin-scroll. Další charakteristikou je proměnné časování ventilů Vanos a také systém proměnného zdvihu sacích ventilů Valvetronic. 

Pohonná jednotka naznačuje svůj vysoký potenciál okamžitě po nastartování. Osmistupňový automat ZF 8HP nepouští motor v běžném režimu do příliš vysokých otáček s pozitivním vlivem na akustickou pohodu při běžném cestování. Ostatní atributy, jako je hluk diferenciálu a odvalujících se pneumatik pochopitelně denní použití vozu příliš nezpříjemňují. Supra tak začíná dávat smysl až po přepnutí do sportovního módu.

V ostrém režimu totiž automatická převodovka okamžitě pošle motor do vyšších otáček, ve kterých se naplno projeví výhody tohoto řadového šestiválce. Kolem 3000 ot/min se motor začíná ukazovat v tom nejlepším světle a zatahuje mamutí silou. Osmistupňový automat navíc řadí zběsilou rychlostí a to jak v ryze automatickém módu, tak v manuálním. V něm velmi dobře fungují rozměrná pádla pod volantem. Puristi by pro automatický režim převodovky mohli požadovat snad jen intuitivnější řazení. V rámci manuálního řazení pak zamrzí určitá prodleva převodovky na pokyny řidiče.

Velmi se nám také líbí hutný zvuk vozu při akceleraci, který doplňuje syčení turbodmychadla. Při ubrání plynu navíc dochází k prskání výfuků. Pochvalu zaslouží i minimální prodleva turbodmychadla. Představu o dynamice vozu nejlépe dokreslují papírové parametry. Zrychlení z 0 na 100 km/h uvádí výrobce za 4,3 sekundy a maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. Převodovce ZF navíc nechybí funkce launch control, která ukáže to nejlepší ve sprintu z klidu. 

Pokud bychom měli mít k motoru nějakou výtku, chybí nám snad jen výraznější gradace výkonu před omezovačem. Ačkoliv je tato vlastnost pochopitelně doménou atmosférických motorů, v takto skvěle naladěném sportovním voze by se jednalo o třešničku na dortu. Stejně jako možnost volby standardní manuální převodovky.

Jakkoliv je spotřeba pohonných hmot nedůležitým parametrem sportovního vozu i tento atribut jsme pečlivě sledovali. V kombinovaném režimu jsme jezdili kolem desetilitrové hranice. Při běžném cestování mimo dálnice ukazoval palubní počítač 7,5 l/100 km, což považujeme u vozu s výkonem 340 koní za fantastickou hodnotu. Jízda dálniční stotřicítkou (2000 ot/min) pak znamená apetit motoru 8,0 l na sto kilometrů.

Hravost podvozku bez hranic

Naladění podvozku Toyoty Supra je relativně poddajné a do určité míry stále dokáže filtrovat nerovnosti. Občasnému odskakováním kol na nerovnostech se ale v našich podmínkách nevyhnete.  Devatenáctipalcová kola v kombinaci se sportovně laděným podvozkem samozřejmě nabízí skvělou stabilitu. Nečekejte však ultimativní sportovní podvozek, tento je skutečně použitelný i pro běžné ježdění.

Už na první pohled je jasné, že hlavním atributem novinky je nízké těžiště. Je dokonce nižší o bezmála 7 centimetrů oproti Toyotě GT86, která má sama o sobě těžiště výrazně u silnice. Konstruktérům značky se dokonce podařilo rozložit hmotnost mezi přední a zadní nápravou v ideálním poměru 50:50. V kombinaci se zadním pohonem je tak toyota skvěle řiditelná nejen volantem, ale i samotným plynovým pedálem. Díky motoru vpředu a sofistikovanému naladění mají přední kola úctyhodnou trakci, a tak řidič musí při razantní jízdě řešit pouze přetáčivý charakter.

Rychlá jízda s modelem Supra je velkou zábavou, avšak vyžaduje zkušeného řidiče. Smyk zadní nápravy je totiž nutné opravdu rychle korigovat volantem, případně plynem. Zajímavé je, že i plně zapnutá stabilizace někdy zasahuje relativně pozdě. Elektronická kontrola trakce a stability je vypínatelná ve dvou krocích. Pochvalu si také zaslouží přesné řízení s poměrně strmým převodem. Úroveň komunikace řízení by však mohla být lepší. Palec nahoru dáváme extrémně tuhé karosérii. Toyota dokonce tvrdí, že je tužší, než u koncernového supersportu Lexus LFA.

Toyota Supra má pouze dva jízdní režimy. Pro běžnou jízdu Normal a dále ostrý mód Sport. Adaptivní podvozek AVS ve sportovním režimu eliminuje náklony karosérie a naopak v běžném módu je příjemnější pro každodenní použití. Sportovní režim rovněž umožňuje individuální nastavení. V rozpacích jsme byli z čtyřpístkových brzd Brembo, jejichž účinek se po velké zátěži začínal snižovat. Otázkou je, zda se nejednalo o opotřebení pouze u námi testovaného automobilu. Přeci jen se jednalo o hodně zatěžovaný model.  

Resumé

Toyota udělala promyšlený tah a díky spolupráci s BMW vyvinula zábavné sportovní auto. Na dnešní poměry má až nečekaně hravý podvozek a dravý motor. Toyota Supra není ultimativní sportovní náčiní, ale i tak dokáže být opravdu rychlá. Přestože puristi zamáčknou slzu nad absencí atmosférického motoru nebo manuální převodovky, je až s podivem, jak japonská automobilka navázala na legendární modelovou řadu Supra. Zejména v dnešní době zasažené přísnými emisními limity!

Tým AUTOiNDEX.cz

Přihlásit se Registrace