ČTĚTE S NÁMI nastavit jako homepage 
Zpět na seznam článků

Mitsubishi Pajero 3.2 DI-D – klasika neumírá (TEST)

 

Pryč jsou ty časy, kdy se silnice jen hemžily dvoutunovými offroady. Dnes je nahradily luxusní SUV, která jsou většinou úspornější, ovladatelnější a také pohodlnější. S pravým tréňákem se dnes tedy setkáme už jen zřídkakdy.

 

 

Mitsubishi Pajero se vždy hrdě řadilo mezi špičku tohoto segmentu. O zákazníky se přetahovalo s Nissanem Patrol nebo Toyotou Land Cruiser. Každý z těchto aut, pro „drsné“ muže, mělo své přednosti, které však z nich nedělaly výrazně odlišné vozy. Spíše jim dodávaly jistou dávku osobitosti.

 

Ať už jste tedy příznivcem jakéhokoliv zmiňovaného vozu, jedno mají společné. Žebřinový rám (nebo v případě Mitsubishi samonosná karosérie s integrovaným rámem) a povětšinou tuhé nápravy zajišťující automobilu co možná nejlepší průchodnost náročným terénem.

 

Nissan Patrol ale byl již dávno nahrazen modernějším Pathfinderem a Land Cruiser je v posledních generacích spíše luxusním autem, než pravým teréňákem. Zdá se tedy, že Mitsubishi postupem času získává větší a větší výhodu. Alespoň pro určitou sortu lidí. Vystačilo si totiž pouze s faceliftem a v podstatě stále razí stejný směr, který mu konstruktéři určili již před více než deseti lety.

 

 

Pochopitelný je ale i současný trend obliby moderních SUVéček, které v prodejních statistikách jednoznačně poráží ryze terénní automobily. Je to dáno především jejich lepší ovladatelností na silnici. Alespoň se tedy v offroadech už neprohání manželky podnikatelů po městských aglomeracích, kde tyto vozy postrádaly smysl. Dnes si pravého offroada koupí s největší pravděpodobností pouze zákazník, jenž bude auto opravdu aktivně využívat i v terénu. A tak to má být.

 

Ostře řezané tvary

 

K redakčnímu testu jsme převzali modernizované Pajero čtvrté generace, které je hranatější, než kdykoliv před tím. Mitsubishi tedy upustilo od ladných tvarů a nastolilo ostře lámané křivky a hrany. To je patrné především na předních světlometech, jejichž potkávací mód již zajišťují xenonové výbojky. Hranatý trend však předvádí například i Nissan se svým Pathfinerem.

 

Také interiér pajera je spíše hranatější a nutno dodat, že v dnešní době působí trochu zastaralým dojmem. Sedadla jsou umístěna relativně blízko dveří, takže je i přes poměrně široký vnitřní prostor, pocit v automobilu trochu stísněný. Pochvalu si naopak zaslouží výborný výhled z vozu prakticky všemi směry.

 

 

Volant je seřiditelný pouze výškově, takže si ho k tělu řidič nepřiblíží. Lze to samozřejmě řešit posunutím sedadla více dopředu, což ale může mít za následek kontakt nohou s přístrojovou deskou. I grafika palubního počítače naznačuje, kolik let už má Pajero za sebou. Jak jsme už zmiňovali, dnes si lidé kupují tyto vozy hlavně kvůli využití v opravdovém terénu. Nad těmito „drobnostmi“ povětšinou mávnou rukou.

 

Pochvalu si zaslouží relativně bohatá standardní výbava Instyle, ve které nechybí kožené čalounění nebo třeba automatická převodovka. Samozřejmostí jsou také vyhřívaná přední sedadla a dokonce i výkonný audiosystém Rockford 860 W či parkovací kamera, jejíž displej byl integrován do zpětného zrcátka. Kdo nepotřebuje tyto luxusní prvky, ten může ušetřit zhruba 160 tisíc korun volbou základní výbavy Invite.

 

Třílitrový mastodont

 

V rámci posledního faceliftu došlo také ke změně parametrů třílitrového vznětového čtyřválce. Jeho výkon vzrostl na 147 kilowatů a maximum točivého momentu se posunulo na velmi slušných 441 N.m. Motor se projevuje poměrně výrazným klapotem, což ale není v této třídě příliš na škodu. Důležité je, že slušně zatahuje od nejnižších otáček a dobře si rozumí s pětistupňovým automatem. Ten nabízí í volbu manuálního řazení, kterou však využijete snad jen při jízdě v terénu. Automat totiž řadí intuitivně a změny převodových stupňů jsou takřka neznatelné.

 

 

Vysoká provozní hmotnost mitsubishi (téměř 2,4 tuny) spolu s karosérií s velkým aerodynamickým odporem se negativně projevila na spotřebě pohonných hmot ve vyšších rychlostech nebo popojíždění ve městě. Při ustálené jízdě do 120 km/h lze s vozem cestovat kolem 8,5 litru na 100 kilometrů, popojíždění ve městě ale spotřebu snadno atakuje nad deset litrů.

 

Nad rychlostním limitem 130 km/h se tedy v Pajeru nebude dobře cítit ani vaše peněženka ani drahá polovička. Ve vyšších rychlostech je působí testovaný offroad trochu rozevlátě a navíc je hlučný. Nejenže motor o sobě dává ve vyšších otáčkách více vědět, ale i aerodynamický hukot výrazněji proniká do interiéru. Ani těch 200 koní si při rychlé jízdě navíc moc neužijete, jejich síla není na dálnici příliš znát. Kdo by se ale snažil s tímto teréňákem lámat rychlostní rekordy.

 

Hurá do terénu

 

Nejsilnější disciplínou Pajera je pochopitelně terén. Sofistikovaný pohon všech kol Super Select II nenechává nic náhodě a přenáší točivý moment na kola velice efektivním způsobem. Mezinápravový diferenciál dokáže měnit poměr mezi přední a zadní nápravou od 33:67 až po 50:50. Pokud jsou podmínky už opravdu hodně náročné může řidič zvolit druhým posuvným ovladačem (vpravo od voliče automatické převodovky) redukční převod ve dvou stupních. Opět se při našich jízdách u kázalo, že automat má v terénu jednoznačnou výhodu. Používání spojky v drsných podmínkách jízdu rozhodně neulehčí.

 

 

A když už ani povedený pohon všech kol v kombinaci s redukční převodovkou nestačí, je tu ještě závěrka mezinápravového a zadního diferenciálu, která se ovládá tlačítkem A/D ve spodní části středového panelu. Poté už Pajero 3.2 DI-D zvládne i opravdové extrémy.

 

Přestože je mitsubishi vybaveno nezávislým zavěšením náprav (vpředu lichoběžníky, vzadu víceprvková náprava), v terénu se chovají téměř jako nápravy tuhé. Zadní kolo ve vzduchu jsme při našich výletech v terénu viděli jen málokdy. Naopak na silnici je třeba počítat s většími náklony karosérie a odskakováním zadních kol na nerovnostech. Zkrátka všechno má svou cenu.

 

 

 

Handicapem pětidveřové verze LWB v terénu je delší zadní převis karosérie (+280 mm) a také delší rozvor (+235 mm). Při přejezdu ostrých zlomů je tedy nutné mít rozměry stále na paměti stejně, jako zhoršený nájezdový úhel vzadu. Naopak výhodou pětidveřové varianty je schopnost táhnout brzděný přívěs o hmotnosti do 3,5 tuny. Za Pajero SWB můžete totiž zapřáhnout maximálně tři tuny.  

 

 

Resumé

 

Mitsubishi Pajero patří mezi vymírající druhy klasických terénních offroadů. Tento fakt však neznamená pro určitou část zákazníků vůbec nic, protože právě Pajero je v tomto segmentu vyhlášeným autem. Nabízí perfektní průchodnost prakticky jakýmkoli terénem a při

klidné jízdě po silnici působí vyváženým dojmem.

 

Tým AUTOINDEX.cz

  

 

Mitsubishi Pajero 3.2 DI-D

Nissan Pathfinder 2.5 l

Typ motoru:

Přeplňovaný vznětový

Přeplňovaný vznětový

Objem motoru (ccm):

3200

2488

Válce:

4

4

Nejvyšší výkon (kW / ot/min):

147 / 3800

140 / 3600

Nejvyšší toč. Moment (Nm / ot/min):

441 / 2000

450 / 2000

Maximální rychlost (km/h):

180

186

Zrychlení 0 - 100 km/h (s):

11,1

10,7

Spotřeba – město/mimo město/ kombinace:

10,1 / 7,5 / 8,5

11,7 / 7,5 / 9,0

Velikost zav. prostoru (l):

663 (5-ti sedadlové uspořádání)

515

Objem nádrže (l):

88

80

Pohotovostní hmotnost: (kg):

2385

2160-2225

Nosnost (kg):

645

720

Základní cena (kč):

829 900 (SWB Invite, akční cena)

839 000 (2.5 l, XE, akční cena)

Cena s testovaným/srovnatelným motorem a výbavou (kč):

1 009 000 (LWB Instyle, akční cena)

980 000 (SE, akční cena)

 

Motoristický portál AUTOINDEX.CZ se řadí mezi jednu z nejnavštěvovanějších databází autobazarů a soukromé auto inzerce včetně sítě prodejců z celé ČR. Soukromá auto inzerce je zcela zdarma a v její nabídce se nachází přes 20.000 pravidelně aktualizovaných vozů. Mezi další služby patří internetový obchod s autopříslušenstvím a různými doplňky. Atraktivitu rovněž zajišťují testy a recenze těch nejzajímavějších automobilových novinek na evropských trzích.